Právní informace

Alternativní řešení hospodářských sporů

Při HK ČR působí Rozhodčí soud Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. I když se jedná o kratší a pružnější řešení sporů, než prostřednictvím obecných soudů, je to stále značně formalizovaný způsob. HK ČR má zřízenu podle § 4 zákona č. 301/1992 Sb., sedmičlennou smírčí komisi k předcházení obchodních sporů pouze mezi svými členy.
Informace má sloužit k širšímu pohledu na problematiku alternativních metod řešení sporů s případnou ingerencí zprostředkovatelů s právní zkušeností, popřípadě i advokátů. Návrh vychází z předpokladu, že obecné soudy i Rozhodčí soud ČR a AK ČR řeší spory, které v převážné většině dospěly do stádia, kdy sporné strany již nejsou ochotny ustoupit ze svých stanovisek a očekávají, že vnější autorita rozhodne v jejich prospěch. K řešení sporů mohou přispět některé neformalizované způsoby předcházení sporů, které jsou z hlediska času i finančních nákladů podstatně méně nákladné. Jde o dobrovolné, nikoliv vynucené urovnání podmínek, za kterým mohou podnikatelské subjekty spolupracovat. Dále uvedené formy řešení sporů vycházejí ze zahraničních zkušeností a mohou být dobrým podnětem a inspirací k řešení sporů i v českém právním prostředí.

Renegociace (opětné jednání)

Jedná se spíše o prevenční prostředek, o metodu, která sporům předchází. Je to prostředek k dosažení, za předem definovaných podmínek, určité změny smlouvy na základě ujednání, např. k odstranění tvrdosti plynoucí z aplikace smlouvy. Základem je závazek dosáhnout jednáním smluvních stran určité změny smlouvy. Může být dohodnuto, že pro případ neúspěchu opětovného jednání bude následovat určitá forma arbitráže.

Předarbitrážní urovnávací metody

Smírčí skupina (dispute-resolution board, DRB). Vhodná pro dlouhodobá smluvní vztahy, zejména stavební smlouvy. Smírčí skupina je složena zpravidla ze tří osob, které jsou nestranné a seznámené s příslušnou činností. Skupina se vytváří na počátku vztahu, pravidelně se schází, obvykle na místě výstavby. Posuzuje nejen právní, ale i skutkové záležitosti. Z jednání se nevede zápis, je neformální a nejsou stanovena pevná pravidla postupu. Výsledkem je doporučení, které slouží jako základ urovnání sporu. Není-li spor urovnán, může následovat arbitráž.
Expertní zásah (expert intervention, EI). Jedná se zejména o odborníka na danou oblast, zpravidla neposuzuje právní otázky. Zaměřuje se na technický soulad plnění se stanovenými podmínkami smlouvy. Může vydávat závazná rozhodnutí. Ta mají vliv na smluvní pozici stran. Tuto formu podporuje Mezinárodní obchodní komora (ICC) v rámci Mezinárodního střediska pro technickou expertízu (ICTE).
Předarbitrážní řízení před rozhodčím (pre-adbitral referee procedure, PRD). Rozhodčí vydá na žádost strany do 30 dnů určitý příkaz (obdoba předběžného opatření). Je to jen dočasné urovnání, umožňující klidné vyřešení sporu stranami. Předchází případnou následnou arbitráž.

Zprostředkování (mediace)

Zde je potřeba zdůraznit, že pojem mediace je v českém právním řádu znám, ale právní úprava se dotýká pouze oblasti mediace mezi pachatelem trestného činu a poškozeným podle zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a v rámci soukromého práva při řešení sporů při výchově dítěte podle zákona č. 359/1999 Sb.
Mediace je metoda urovnání sporu, při které k řešení sporu mezi stranami slouží zásah třetí nestranné osoby. Zásah třetí osoby může mít různou intenzitu, může spočívat v nalezení podmínek pro vzájemné jednání stran, v pomoci v průběhu jednání stran, v poskytnutí nestranného posouzení určité smluvní pozice, ve formulaci návrhu řešení sporu v podobě smíru nebo ve vydání nezávazného jednoznačného doporučení. Řeší se převážně právní aspekty sporu. Mediace je strukturovaný proces, v němž se nestranná osoba pokouší přivést sporné strany k urovnání. Účelem může být vyjasnění základních skutečností, vyjasnění vzájemných pozic a zájmů stran a nalezení základny pro pokračování smluvního vztahu, přijatelné pro obě strany. Proces není formalizovaný.
Minimální zásady výkonu funkce mediátora: respektování rovnosti stran, nestrannost mediátora, povinnost sdělit stranám vše, co by představovalo střet jeho a jejich zájmů, způsobilost mediátora ( musí mít vlastnosti pro úspěšné vedení mediačního procesu), důvěryhodnost (nesdělovat druhé straně, ani třetím osobám důvěrné informace, které se v průběhu mediace dozvěděl), potřeba vést proces kvalitně, spravedlivě a způsobem, slučitelným s principem samostatnosti stran.
Varianty mediace: zprostředkování závislou osobou, úloha konzultačního inženýra, částečně závazná mediace, konciliace, stejně jako arbitráž se blíží posuzování právních aspektů sporu konciliátorem právnicky vzdělaným, jehož úkolem je dosáhnout narovnání ohrožených nebo narušených právních vztahů mezi účastníky.

Možnosti

Přestože se procesní pravidla, kterými se řídí mediátor a advokát odlišují, lze konstatovat, že dobří advokáti disponují schopnostmi, které jsou pro provedení úspěšné mediace nutné, a to již na základě samotného výkonu jejich advokátní praxe. Podmínkou je zachování principu nestrannosti, tedy že advokát v roli mediátora v předcházejícím období nebyl zástupcem žádné z jednajících stran a nehájí tedy zájmy jedné ze stran. Podle zkušeností z Německa by mohla advokacie rozšířit nabídku poradenských služeb o mediační řízení.

Literatura

Raban P. Alternativní řešení sporů, arbitráž a rozhodci v České a Slovenské republice a zahraničí. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2004
Winterová A. a kol. Civilní právo procesní, vysokoškolská učebnice. 3 vydání, Linde Praha, a.s., 2004
Tucker, Arbitráž a alternativní řešení sporů, Evropské a mezinárodní právo č. 7/1-2, 1998
Havelka Michel. Mediace v Německu, právní aspekty a soulad s německým právem, Bulletin advokacie 6/2005
Kaspar. Mediace v advokátní praxi, zkušenosti z Německa, Bulletin advokacie 7-8/2005


Právní poradna

Created by © 2009/13 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & Chabera webdesign